Následující tabulky ukazují skupiny odvětví, povolání a kvalifikační skupiny (kombinace stupně a oboru studia), u kterých je očekáván v příštích letech nejvyšší nárůst či naopak pokles počtu pracovních míst.
Růst ekonomiky s sebou obecně vzato přináší zvyšování počtu pracovních míst. Toto však platí, jen pokud se nezmění další podstatný ukazatel, kterým je produktivita práce. Vzhledem k historicky kontinuálně rostoucí produktivitě práce nelze reálně očekávat, že rostoucí ekonomika s sebou stále ponese jako výsledek i růst počtu pracovních míst. Světová ekonomika je na začátku čtvrté průmyslové revoluce. Ta by měla způsobit ještě rychlejší nárůst produktivity práce než v předchozích letech, což způsobí ve svém důsledku, i přes stálý růst ekonomiky, pokles pracovních míst. Projekce očekává, že v následujících letech se počet zaměstnaných bude zvyšovat, avšak tento nárůst bude postupně zpomalovat a kolem roku 2020 se změní v pokles. Tento pokles nebude způsoben zpomalením tempa ekonomického růstu, ale především právě růstem produktivity práce, který bude urychlen nastupující digitalizací a automatizací.
Důsledkem automatizace tedy bude nahrazování lidské práce stroji a tím snižováním počtu pracovních míst v dané skupině povolání i přes rostoucí tempo ekonomiky. I tento aspekt byl zahrnut do přípravy projekce počtu pracovních míst.
Mezi roky 2011-2014 se v ČR zvýšil celkový počet pracovních míst o 72 tisíc, tedy zhruba o 1,5 %. Projekce očekává, že by se celkový počet pracovních míst v české ekonomice do roku 2018 měl zvýšit oproti roku 2014 zhruba o dalších 50 tisíc míst. V následujících letech se však růst počtu pracovních míst zastaví a mezi lety 2018-2025 by se jejich počet měl snížit zhruba o 140 tisíc. V porovnání s rokem 2014 se tedy v roce 2025 podle výsledků projekce očekává v české ekonomice zhruba o 90 tisíc pracovních míst méně. Tento pokles nebude způsoben poklesem tempa růstu ekonomiky, ale rychleji rostoucí produktivitou práce.
Znamená však celkové snížení počtu pracovních míst, že na trhu práce nebudou do roku 2025 potřeba žádní noví lidé? To rozhodně ne! Tato změna počtu pracovních míst je totiž pouze jedním ukazatelem toho, zda budou na trhu práce noví pracovníci potřeba. Kromě nárůstu či poklesu pracovních míst z důvodů změny ekonomických indikátorů se na trhu práce uvolňují pracovní místa také po osobách, které odcházejí do ekonomické neaktivity (většinou starobního důchodu). Počet takto uvolněných pracovních míst se nazývá nahrazovací poptávka a je kladný ve všech odvětvích (resp. povoláních i kvalifikačních skupinách). Počet uvolněných pracovních míst záleží především na věkové struktuře aktuálně zaměstnaných osob a rovněž i na tom, v kolika letech odcházejí osoby z dané pracovní pozice do důchodu. Např. manažeři, zákonodárci, lékaři či třeba učitelé, opouštějí svá pracovní místa ve výrazně vyšším věku, než např. horníci. Projekce očekává, že díky odchodům osob do starobního důchodu se na trhu práce v ČR uvolní do roku 2025 zhruba 960 tisíc pracovních míst. Celkem tedy bude nutno do roku 2025 obsadit zhruba 870 tisíc pracovních míst (960 tisíc se jich uvolní – viz nahrazovací poptávka, ale zhruba 90 tisíc jich zanikne – viz záporná tzv. expanzivní poptávka).
Skupiny s nejvyšší pravděpodobností rizika automatizace
Skupiny s nejnižší pravděpodobností rizika automatizace
Skupiny s očekáváným nejvyšším nárůstem počtu pracovních míst (v tisících)
Skupiny s očekáváným nejvyětším snížením počtu pracovních míst (v tisících)
Skupiny s nejvyšší absolutní a relativní nahrazovací poptávkou
Kvalifikační skupiny s očekávanou nejvyšší a nejnižší uplatnitelností na trhu práce
Růst ekonomiky s sebou obecně vzato přináší zvyšování počtu pracovních míst. Toto však platí, jen pokud se nezmění další podstatný ukazatel, kterým je produktivita práce. Vzhledem k historicky kontinuálně rostoucí produktivitě práce nelze reálně očekávat, že rostoucí ekonomika s sebou stále ponese jako výsledek i růst počtu pracovních míst. Světová ekonomika je na začátku čtvrté průmyslové revoluce. Ta by měla způsobit ještě rychlejší nárůst produktivity práce než v předchozích letech, což způsobí ve svém důsledku, i přes stálý růst ekonomiky, pokles pracovních míst. Projekce očekává, že v následujících letech se počet zaměstnaných bude zvyšovat, avšak tento nárůst bude postupně zpomalovat a kolem roku 2020 se změní v pokles. Tento pokles nebude způsoben zpomalením tempa ekonomického růstu, ale především právě růstem produktivity práce, který bude urychlen nastupující digitalizací a automatizací.
Důsledkem automatizace tedy bude nahrazování lidské práce stroji a tím snižováním počtu pracovních míst v dané skupině povolání i přes rostoucí tempo ekonomiky. I tento aspekt byl zahrnut do přípravy projekce počtu pracovních míst.
Mezi roky 2011-2014 se v ČR zvýšil celkový počet pracovních míst o 72 tisíc, tedy zhruba o 1,5 %. Projekce očekává, že by se celkový počet pracovních míst v české ekonomice do roku 2018 měl zvýšit oproti roku 2014 zhruba o dalších 50 tisíc míst. V následujících letech se však růst počtu pracovních míst zastaví a mezi lety 2018-2025 by se jejich počet měl snížit zhruba o 140 tisíc. V porovnání s rokem 2014 se tedy v roce 2025 podle výsledků projekce očekává v české ekonomice zhruba o 90 tisíc pracovních míst méně. Tento pokles nebude způsoben poklesem tempa růstu ekonomiky, ale rychleji rostoucí produktivitou práce.
Znamená však celkové snížení počtu pracovních míst, že na trhu práce nebudou do roku 2025 potřeba žádní noví lidé? To rozhodně ne! Tato změna počtu pracovních míst je totiž pouze jedním ukazatelem toho, zda budou na trhu práce noví pracovníci potřeba. Kromě nárůstu či poklesu pracovních míst z důvodů změny ekonomických indikátorů se na trhu práce uvolňují pracovní místa také po osobách, které odcházejí do ekonomické neaktivity (většinou starobního důchodu). Počet takto uvolněných pracovních míst se nazývá nahrazovací poptávka a je kladný ve všech odvětvích (resp. povoláních i kvalifikačních skupinách). Počet uvolněných pracovních míst záleží především na věkové struktuře aktuálně zaměstnaných osob a rovněž i na tom, v kolika letech odcházejí osoby z dané pracovní pozice do důchodu. Např. manažeři, zákonodárci, lékaři či třeba učitelé, opouštějí svá pracovní místa ve výrazně vyšším věku, než např. horníci. Projekce očekává, že díky odchodům osob do starobního důchodu se na trhu práce v ČR uvolní do roku 2025 zhruba 960 tisíc pracovních míst. Celkem tedy bude nutno do roku 2025 obsadit zhruba 870 tisíc pracovních míst (960 tisíc se jich uvolní – viz nahrazovací poptávka, ale zhruba 90 tisíc jich zanikne – viz záporná tzv. expanzivní poptávka).
Skupiny s nejvyšší pravděpodobností rizika automatizace
Skupiny s nejnižší pravděpodobností rizika automatizace
Skupiny s očekáváným nejvyšším nárůstem počtu pracovních míst (v tisících)
Skupiny s očekáváným nejvyětším snížením počtu pracovních míst (v tisících)
Skupiny s nejvyšší absolutní a relativní nahrazovací poptávkou
Kvalifikační skupiny s očekávanou nejvyšší a nejnižší uplatnitelností na trhu práce