Ukazatele
Počet absolventů
Počty absolventů VŠ se vztahují datu, kdy je údaj zjišťován (například duben 2007). Důležitý je také výběr období, který určuje v jakém období před datem zjišťování student školu absolvoval. Datum ukončení studia odpovídá datu úspěšného vykonání poslední státní zkoušky.
Zdroj dat: matrika studentů VŠ.
Počet studujících a absolventů na VŠ
Počet absolventů, kteří ve zvoleném období absolvovali vysokou školu a poté zahájili další studium na vysoké škole a byli v něm ke zvolenému měsíci a roku stále ještě zapsáni.
Zdroj dat: matrika studentů VŠ.
Nezaměstnaní
Pod pojmem nezaměstnaný absolvent se rozumí takový uchazeč o práci registrovaný na úřadu práce, který úspěšně ukončil školu maximálně před dvěma lety. Do roku 2004 se však do statistik o nezaměstnanosti absolventů promítal nejednotný přístup úřadů práce k definici nezaměstnaného absolventa. Některé úřady práce používaly starší definici, podle níž se nezaměstnaným absolventem rozuměl takový uchazeč o práci, jehož celková doba strávená v zaměstnání (od úspěšného ukončení studia) nedosáhla v souhrnu dvou let. Do této doby se nezapočítávala vojenská (nebo civilní) základní služba a mateřská dovolená.
Nezaměstnaný absolvent je osoba, která splňuje výše popsané podmínky a zároveň je bez práce, aktivně hledá práci a je připraven k nástupu do práce (do 14 dnů).
Počty nezaměstnaných absolventů VŠ se v detailním členění sestavují na úřadech práce dvakrát ročně: k 30.4. a k 30.9.
Počet nezaměstnaných absolventů VŠ je tedy počet těch, kteří ve zvoleném období absolvovali vysokou školu a ke zvolenému měsíci a roku byli nezaměstnaní.
Zdroj dat: MPSV.
Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol
Vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných absolventů ku rozdílu mezi celkovým počtem absolventů a počtem absolventů dále studujících na VŠ.
Standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol
Absolventi jednotlivých škol nastupují na regionální trhy práce dosti rozdílné z hlediska pracovních příležitostí, což má samo o sobě významný vliv na míru jejich nezaměstnanosti, bez ohledu na to, jaké vzdělání a na které škole získali. Proto také není korektní jednoduše porovnávat například pražské a ostravské školy podle zjištěné míry nezaměstnanosti jejich absolventů.
Pro odstranění této oprávněné námitky je nutné brát v úvahu, v kterých regionech (užíváme úrovně dřívějších okresů, pro něž úřady práce zjišťují počty nezaměstnaných) absolventi jednotlivých škol zaměstnání hledají a jak relativně obtížná je proto jejich situace na pracovním trhu. Na základě měsíčních údajů o obecné míře nezaměstnanosti byl zkonstruován koeficient „náročnosti“ okresních trhů práce (podíl okresní a republikové míry nezaměstnanosti) ke všem zářijovým i dubnovým termínům zjišťování. Váha každého nezaměstnaného absolventa byla posléze upravena vynásobením převrácenou hodnotou koeficientu náročnosti podle toho, v jakém okresu byl absolvent hlášen jako nezaměstnaný (nezaměstnaní se hlásí podle místa trvalého bydliště). Tím v konečném důsledku dochází ke zmírnění vlivu nezaměstnaných absolventů z problémových okresů. Standardizované (upravené) míry nezaměstnanosti se následně získají jako podíl upraveného (váženého) počtu nezaměstnaných a příslušného počtu absolventů.