Přístup SVP PedF UK
Hlavně z výzkumných důvodů byl Střediskem vzdělávací politiky (PedF UK) vytvořen model pro výpočet přidané hodnoty u středních škol. U více než sedmdesáti středních škol byly propojeny výsledky projektu PISA 2000 (které měřily výsledky patnáctiletých žáků) a výsledky projektu Maturity nanečisto 2003 (výsledky maturantů stejných škol). Cílem bylo hlavně posoudit přidanou hodnotu různých typů středních škol (gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť). Ve výpočtu bylo nutné překonat různé metodologické obtíže spojené se vzorkem testovaných žáků, rozdílnými předměty a jejich různým počtem v obou letech. K údajům s výsledky obou uvedených projektů však byla přidána ještě data o uplatnění absolventů těchto škol při přechodu do terciárního vzdělávání a na trh práce pro možnost zasazení získané přidané hodnoty do dalších souvislostí.
Model zahrnuje i korekci ekonomického, sociálního a kulturního zázemí žáků, protože v projektu PISA je možné díky žákovskému dotazníku získat údaje z této oblasti. Jak se ukazuje, rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými zeměmi, školami i žáky jsou do značné míry způsobeny rozdílnou úrovní jejich ekonomického, sociálního a kulturního zázemí. Obrovský význam pro výsledky každého žáka má rodinné prostředí, v němž vyrůstá, a ještě větší vliv má zázemí, z něhož pocházejí jeho spolužáci.
Výsledky mezi školami jsou rozdílné. Liší se nejen dosažená úroveň výsledků, ale i přidaná hodnota. Z hlediska systémové koncepce celého středního vzdělávání je rozhodně zajímavý výsledek, který ukazuje, že průměrná přidaná hodnota gymnázií je nižší než středních odborných škol i učilišť, přičemž přidaná hodnota středních odborných škol i učilišť je srovnatelná.
Následující obrázek je detailně rozdělen pro analyzovaná gymnázia, tj. 26 gymnázií z celkem 75 analyzovaných středních škol, u nichž bylo možné spojit výsledky projektu PISA 2000 a projektu pro přípravu společné části maturity v roce 2003.
Mezi školami jednotlivých typů existují poměrně velké rozdíly. Obrázek ukazuje velké rozdíly ve výsledcích a v přidaných hodnotách u gymnázií. Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou obdobně rozdílné také u středních odborných škol i středních odborných učilišť, i když rozdíly jsou o něco menší. Plyne to i z předchozího obrázku z velikostí intervalů u jednotlivých typů středních škol.
Středisko vzdělávací politiky usiluje o vytvoření takového modelu přidané hodnoty, který by nepracoval pouze s porovnáváním výsledků ve dvou časových bodech, ale zahrnoval by i jiné proměnné. Jejich příkladem je nezaměstnanost absolventů škol a jejich úspěšnost při přechodu na další úroveň vzdělávání. Minulý obrázek ukazuje souvislosti takového modelu i prostřednictvím hodnot korelací.
Podíváme-li se na výsledky podle typů středních škol, nejlépe na terciární úroveň vzdělávání přecházejí gymnazisté, hůře absolventi středních odborných škol a nejhůř absolventi středních odborných učilišť. Naopak nezaměstnaností na trhu práce trpí nejvíce učni, pak absolventi středních odborných škol a nejméně absolventi gymnázií. Je však zřetelně vidět, že rozdíly ve vztahu k trhu práce jsou mnohem plošší, avšak přechod na terciární úroveň vzdělávání je odstupňován výrazněji.
