Nástroje projektu REFLEX
K dosažení uvedených cílů a zodpovězení nastolených otázek používá projekt REFLEX sadu výzkumných nástrojů. Mezi nimi jde především o:
1. Národní zprávy, které mají v každé ze zúčastněných zemí analyzovat a odhalit hlavní strukturální a institucionální faktory určující vztah mezi terciárním vzděláváním a trhem práce.
2. Kvalitativní studie založené na řízených rozhovorech se zástupci vysokých škol a zaměstnavatelů, zaměřených na vymezení kompetencí absolventů ve společnosti znalostí.
3. Kvantitativní výzkum uplatnění absolventů z let 2000–2002 v každé zemi.
Národní zprávy
Národní zprávy využívají informace a data především ze zdrojů Evropské komise a OECD (například databáze Labour and Employment a Education at a Glance) a samozřejmě také z národních zdrojů k popisu relevantních strukturálních a institucionálních faktorů (například obecné podmínky na trhu práce, míry účasti na terciárním vzdělávání, věk při vstupu na trh práce, míra regulace trhu práce a ochrany zaměstnanců apod.) ve vybraných zemích. Využívají rovněž údajů z výběrového šetření pracovních sil v členských zemích EU (Eurostat LFS) k popisu procesu začleňování absolventů na trh práce. Národní zprávy poskytují především celkový pohled a kontext k ostatním nástrojům projektu REFLEX.
Kvalitativní studie
Po základním vhledu do problematiky v podobě národní zprávy je druhým krokem další upřesnění situace prostřednictvím analýzy názorů a cílů klíčových aktérů mezi představiteli vysokých škol a zaměstnavatelů na vzdělávací politiku, uplatnění absolventů vysokých škol a na jejich úlohu v těchto procesech. Zvláště v první fázi projektu je kladen důraz na získání informací pro „Kvalitativní studii o kompetencích absolventů ve společnosti znalostí“. Studie přinášejí důležitý pohled, který hraje klíčovou úlohu při realizaci dalších kroků a interpretaci výsledků projektu.
Kvantitativní výzkum absolventů
Nejpodstatnějším nástrojem projektu REFLEX je však v průběhu let 2005–2006 uskutečňovaný sběr a analýza informací přímo od absolventů, kteří získali diplom v letech 2000–2002. Kvantitativní údaje reflektují zkušenosti absolventů ze studia a jeho hodnocení, charakter vlastního přechodu ze školy na pracovní trh, strategie rozvoje další kariéry a směry, jimiž se pracovní kariéra skutečně vyvíjela. Klíčovými oblastmi dotazníku jsou:
• charakteristiky a hodnocení vysokoškolského studia a získaného vzdělání;
• charakteristiky a hodnocení začlenění a uplatnění absolventa na trhu práce a informace o zaměstnavateli jako organizaci (firemní kultura, postavení na trhu apod.);
• srovnání kompetencí absolventů získaných studiem a potřebných v zaměstnání, vztah hodnocení vzdělání a pracovního uplatnění.
Při dostatečné velikosti šetřeného vzorku projekt REFLEX navíc umožní porovnání uplatnění absolventů jednotlivých oborů studia a konkrétních vysokých škol v různých zemích. Kromě absolvovaného oboru, času a výsledku studia je důležitou součástí výzkumu hodnocení studia absolventem, který je s odstupem 4–5 let a především ve vztahu k vykonávanému povolání (profesi) schopen definovat nejvýznamnější, či naopak nejslabší oblasti/charakteristiky vzdělávacího programu i jeho celkový přínos pro absolventovu pracovní kariéru.
Velikost vzorku a způsob výběru absolventů
Minimální velikost vzorku je v každé ze zúčastěných zemí stanovena na 2 tisíce absolventů. Většina zemí však plánuje vzorek větší. Způsoby výběru vzorku se v jednotlivých státech mírně liší, ovšem prakticky ve všech je pravidlem reprezentativnost výběru podle úrovně získaného vzdělání, druhu vzdělávací instituce, oboru studia a regionu. Často se jedná o náhodný výběr z registru všech absolventů. V zemích bez registru je nečastěji praktikován stratifikovaný náhodný výběr absolventů z institucí nabízejících terciární vzdělávání. V České republice bylo záměrem oslovit prostřednictvím jejich alma mater absolventy všech vysokých škol a fakult z let 2001 a 2002. Návratnost dotazníků se předpokládá v rozpětí 20% -30% a cílovým ukazatelem je získat 6 tisíc řádně vyplněných dotazníků.
